Jako Kalas dodáváme oblečení různým typům zákazníků, kteří mají přinejmenším jednu věc společnou - všichni si chtějí vytvořit cyklistické oblečení s vlastním designem. Patří mezi ně jednotlivci, malé skupiny přátel, kluby, týmy nebo firmy. V našem seriálu Příběhy našich zákazníků nám někteří z nich vyprávějí, jak jsme jim pomohli zrealizovat jejich představy, a zdůrazňují aspekty služeb společnosti Kalas, které pro ně byly nejpřínosnější.
MEZI PŘÁTELI
Propadnout kouzlu cyklistiky může každý, v jakémkoliv věku, a to i v případě, že už v souboru svých zájmů jednu sportovní aktivitu má. Své o tom ví bratranci Jarda s Pavlem. Dva podnikatelé z moravské vísky Sazovice, kteří vyměnili volné fotbalové dresy za upnuté cyklistické, kopačky za tretry a do svých sportovních rituálů zařadili holení nohou. Z fotbalového pažitu přeskočili do sedel a založili ve své vsi cyklistický klub: Bike Team Sazovice. Nezůstalo však jen u vyjížděk a lokálních závodů. Jejich nátura, pro níž je typické vyhledávat a překonávat náročné výzvy, je přivedla až na nejslavnější závod dvojic na horských kolech Cape Epic. V naší rubrice Příběhy našich zákazníků se podíváme na příběh těchto dvou pohodových chlapíků z Moravy a jejich týmu.
Obec Sazovice situovaná zhruba 10 km od Zlína se na první pohled zdá jako obyčejná moravská vesnička. Jenže jako v každé vsi, i zde se naleznou různé zvláštnosti. Hned tou první může být moderní válcový kostel ve středu vsi, který si zajisté získá pozornost každého návštěvníka. Od středu se přesuňme na opačné konce vsi, tentokrát za zvláštnostmi v lidských povahách. Tam se totiž nacházejí protagonisté našeho příběhu. Na jižním okraji sídlí budova s potravinářským zaměřením, kterou vede Jarda a na severním okraji ve strojírenském průmyslu podniká Pavel. Jsou to bratranci, sportovně založení a s pevným odhodláním čelit výzvám. „Sport nás bavil od dětství, jezdili jsme na čundry s kolem a přemýšleli, co bychom všechno podnikli. Jsme od malička soutěživí,“ vzpomíná Pavel.
Zpočátku to však nebyla cyklistika, která uchvátila dospívající mladíky. „Chytnul nás fotbal a hráli jsme ho vlastně až do našich 35 let. Pak jsme s ním kvůli věku skočili. Vlastně když říkám věk, mám na mysli výkonnost,“ upřesňuje Jarda s úsměvem. Ke stagnující kondici následkem rostoucího věku se přidala ještě jedna okolnost, která zapříčinila konec fotbalové kariéry. „Fotbal má tu nevýhodu, že abyste si zahráli, tak se vás musí sejít plný počet a čím dál častěji se stávalo, že se na poslední chvíli někdo odhlásil a my jsme museli zápas zrušit. I proto u nás vyhrála cyklistika, je to individuální, a zároveň kolektivní sport. Můžete vyjet sám a na nikoho se nevázat anebo jedete po domluvě ve skupině,“ vysvětluje Pavel jeden z důvodů, proč vyměnil kopačky za tretry.
"Na první bikový závod jsme se chystali snad půl roku, zdálo se to, jako největší událost na světě."
Když společně zakládali Bike Team Sazovice, nebyli na to sami. U zrodu stáli ještě další dva bývalí fotbalisté z místní komunity. Kvarteto nadšených sportovců položilo základy, rozdělili si funkce a rozběhli klub. Jako cyklističtí zelenáči se však dlouho odhodlávali k závodnímu debutu. „Na první bikový závod jsme se chystali půl roku, konzultovali všechny možné technické věci, pro nás to tehdy byla největší událost na světě,“ podotýká s nadsázkou Jarda. Postupně se do jejich týmu začali hlásit noví členové a nyní se jejich základna vyšplhala na necelých 20 členů. „Klub máme založený na tom, aby nás cyklistika bavila a chceme ji mít jako koníčka, a ne jako koně,“ ustanovuje Pavel hlavní vizi jejich týmu, který v roce 2009 založili.
Žádný cyklistický klub nebude skutečným klubem, dokud se jejich členové budou scházet na společné vyjížďky v rozdílném, různobarevném oblečení. „Vytvořit si cyklistické oblečení byl další logický krok,“ vysvětluje Jarda. „Naše první zkušenost s výrobcem nejmenované značky však nebyla příjemná, přestože byla úsměvná. Zvolili jsme si barvy, vybrali jsme provedení a nechali si vše ušít, ale oblečení, když dorazilo, tak bylo v podstatě průhledné. Bylo nám vidět všechno, i to co být vidět nemělo,“ smějí se bratranci nad první nemilou zkušeností s výrobou cyklistického oblečení.
Aby měli při příští objednávce oblečení klid a jistotu, že vše dorazí v pořádku a v požadované kvalitě, obrátili se na naši firmu. „Značku Kalas jsme znali již jako zavedenou a spolehlivou, proto jsme již neexperimentovali a šli na jistotu. Nebudeme se tajit, že máme rádi kvalitu a chceme to nejlepší. Oblečení od Kalas objednáváme již 8 let,“ vysvětluje Pavel s úlevou nad tím, že se může spolehnout na kvalitního dodavatele.
"Vyzkoušeli jsme i mnoho jiných, ale tohle nám sedí naprosto perfektně."
Protože změna je život, mají Bike Teamu Sazovice tradici každé dva roky obměnit stávající design. „Vybereme si pro inspiraci vzorový design z nějakého profi týmu a pak ho různě obměňujeme. Mezi sebou pak hlasujeme, komu se, co líbí, což ne vždy je úplně ideální, protože každý má svůj vkus a neustále se dohadujeme. Naštěstí se ale shodneme na tom, že chceme mít design decentní, čistý a hezký na pohled,“ pokyvují souhlasně. „Velmi si ceníme i služeb Kalas v tom ohledu, že nás navštíví jejich zkušený obchodní zástupce. Zavoláme si, sejdeme se, povykládáme, osaháme si nové vzorky, vyzkoušíme a hned víme,“ pochvalují si oba bratranci, kteří mezi našimi produkty nejvíce vyzdvihují dres Razor a vnitřní sedlo Endurance 3D. „Ta jelenice je bezkonkurenční. Vyzkoušeli jsme i mnoho jiných, ale tohle nám sedí naprosto perfektně.“
Když se Bike Team Sazovice usadil jako stabilní amatérský tým, rozhodli se jeho členové k dalšímu velkému kroku. „Máme rádi výzvy a mezi ty první patřila Malorka, i když zpočátku pro nás jako laiky bylo nepředstavitelné, že bychom mohli na kole jezdit na Malorce. Chystali jsme se na ní asi rok. Opět jsme z toho byli celí nervózní jako když jsme se chystali na první závody. Děsilo nás to zařizování, plánování, půjčovaní kol,“ popisuje Jarda první zkušenosti s kempem na oblíbeném španělském ostrově.
S postupem času se i z této každoroční události stala zavedená tradice. A bylo to právě na Malorce v malém hotelovém pokoji, když se u Jardy s Pavlem zrodila nová výzva. „To jsme takhle leželi na pokoji zmoženi únavou po náročném švihu, když jsme se bavili o tom, zda bychom někdy nezkusili závody venku. První myšlenka byla, že bychom zkusili etapový závod. Pak jsme zjistili, že vlastně ani žádný neznáme, tak jsme se začali pídit po etapácích. Co třeba Cape Epic? To by byla bomba!“ líčí Pavel moment, který zásadně změnil jejich přístup k trénování na kole.
"Řekli jsme si, že se zkusíme přihlásit do loterie o startovní čísla s tím, že nás stejně nevylosují."
Cape Epic je osmidenní etapový závod dvojic na horských kolech v Jihoafrické republice. Pravidelně se ho účastní přes 800 závodníků z více než 50 zemí světa. Přestože závod patří do mezinárodního kalendáře UCI a na start se staví hvězdy z olympijských her, většina startujících jsou nadšení amatéři, pro něž je horská cyklistika koníčkem, obdobně jako pro Pavla s Jardou. Pro omezenou kapacitu startovního pole nemohou však pořadatelé připustit na start všechny zájemce a konečný výběr přihlášených určuje ruka osudu skrze los. „Byl to spíš takový pokus. Řekli jsme si, že se zkusíme přihlásit do loterie o startovní čísla s tím, že nás stejně nevylosují. Pak nám přišel email s ujištěním, zda sedíme, protože jsme se dostali na ročník Cape Epic 2019. Vůbec jsme to nečekali,“ popisuje Jarda nečekaný úspěch z loterie.
Přestože se sazovické duo dostalo na start Cape Epic spíše náhodou, rozhodně se ambiciózní bratranci nehodlali jen zúčastnit. „My máme rádi výzvy tohoto typu, upřímně by nás to nebavilo, kdyby to šlo jen tak objet jako výlet. Proto jsme se na první ročník, stejně jako i na letošní, poctivě připravovali.“ Svědomitá příprava také nesla své ovoce. „V našem případě to nebyl boj o přežití, jezdili jsme slušně, byli jsme s výkonem spokojení, dokud Jardu nezačaly trápit žaludeční potíže, kvůli nimž jsme pak museli ze závodu odstoupit,“ uzavírá smutně Pavel jejich první kapitolu na Cape Epic.
Premiéra na jihoafrickém závodě se tedy nevyvedla podle představ. Nicméně chlapíci z Moravy nemají rádi nevyřízené účty, a tak se na Cape Epic opět po třech letech vrátili, a to v nepřehlédnutelných oranžových dresech speciálně navržených k oslavě tohoto závodu. „Letos to bylo obzvlášť náročné. Do cíle jsme přijížděli úplně vyždímaní. Potom spíte ve stanu, sotva se pořádně vyspíte a ráno znovu na start, bylo to jako na bojišti. I přesto jsme to měli slušně rozjeté. Pak se ale opět dostavil ten neblahý pocit žaludeční nevolnosti, který jsem měl před 3 lety a tušil jsem, že je konec,“ vzpomíná Jarda. „Následující den to chytil Pavel. Moc jsme chtěli pokračovat a dokončit, ale bohužel zdraví to opět nedovolilo. Je to k vzteku,“ zakončuje Jarda hořce vyprávění z letošního ročníku Cape Epic, které si za své oběti žaludečních potíží nevybírá jen amatéry, ale i zkušené profesionály.
Jarda s Pavlem však nežijí jen pro prestižní závod dvojic na africkém kontinentu. Podařilo se jim založit bikový tým a těšit se spíše z příjemné přátelské atmosféry než z výsledků. „Chtěli jsme vytvořit partu cyklistických nadšenců a užívat si závody, potkat se na závodech, dát si pivko, říct kdo měl štěstí, kdo byl lepší, kdo byl horší. To nás baví. Jezdíme společně jak na horských kolech, tak i na silnici. Každoročně pořádáme dětské závody pro obec, kde se na start postaví 75 dětí,“ uzavírá Pavel výčtem hlavních náplní týmu Bike Team Sazovice.
